![wmma 5 silhoutte wmma 5 silhoutte](https://c8.alamy.com/comp/2A43XMB/full-body-silhouette-of-a-businessman-isolated-on-a-white-background-he-is-gesturing-like-he-is-talking-or-speaking-to-someone-2A43XMB.jpg)
Z toho vyplývají podobná varování jako u jiných pohlavních nemocí. Infekce papilomaviry, které patří k nejrozšířenějším původcům sexuálně přenosných nemocí, se tedy vyskytuje přibližně čtyřikrát častěji u mužů, kteří mají sex s muži, než u heterosexuálních mužů. V případě MSM, kteří jsou nakaženi HIV je výskyt rakoviny konečníku dokonce 60krát vyšší. Vysoký výskyt anální infekce HPV souvisí se zvýšeným výskytem rakoviny konečníku, který je u MSM 44krát vyšší, než v běžné populaci. Peter Newman a spoluautoři provedli metaanalýzu více studií a uvádějí, že anální infekce papilomaviry se vyskytuje u 15 % heterosexuálních mužů, 60 % MSM kteří jsou HIV negativní a téměř 95 % MSM HIV+ (mužů kteří mají sex s muži a jsou nakaženi virem působícím AIDS).
![wmma 5 silhoutte wmma 5 silhoutte](https://i.etsystatic.com/16554837/c/915/727/0/195/il/859d00/3364192762/il_340x270.3364192762_guwp.jpg)
Tato studie pracovala s mladými muži o průměrném věku 22 let a tak je počet nakažených relativně nízký v porovnání s jinými studiemi. Přítomnost typů papilomavirů 6, 11, 16 nebo 18 byla zjištěna u 30 % MSM (mužů kteří mají sex s muži) v porovnání s 8 % heterosexuálních mužů. Průměrný věk byl 22 let a do studie byli úmyslně vybráni muži, kteří nebyli nakaženi HIV (virem AIDS). Výskytem papilomavirové infekce u mužů kteří mají sex s muži (MSM) se zabývá studie, kterou publikoval Stephen Goldstone a další autoři. Základní informaci o papilomavirech je možné nalézt například v článku, který napsal MUDr Fait. Na druhé straně se však nejedná o zanedbatelnou problematiku, jak vidíme z mohutné kampaně podporující očkování proti některým typům papilomavirů. Lidský organismus se jich většinou dokáže po infekci zbavit sám a vážné onemocnění způsobí jen v některých případech. S papilomaviry se během života setká každý a velká část z nich je pokládána za neškodné. Informace o nepřehledném počtu typů lidských papilomavirů a jejich výskytu v různých typech lidských tkání zde uvádím úmyslně, aby bylo jasné, o jak složitou problematiku se jedná a kolik toho ještě zbývá prozkoumat, protože jednotlivé typy virů se geneticky i chováním v organismu poměrně výrazně liší. Nález souvisel s infekcí spermatu papilomavirem typu 16. V další studii ( Carlo Foresta) byly bílkoviny HPV nalezeny v lymfocytech Cd20+ a Cd56+ v periferní krvi a spermatu. Probably high-risk: 26, 53, 66, 68, 73, 82ĭNA papilomavirů však byla zjištěna také v periferní krvi u 8,3 % zdravých dárců krve.Wikipedie nabízí následující přehled onemocnění způsobených papilomaviry a u nich vždy čísla typů, které je vyvolávají: Kromě toho bylo zjištěno přinejmenším dalších 200 domnělých typů virů, které teprve čekají na zmapování svého genomu a klasifikaci. Jejich genetická informace je kódovaná v DNA a jsou známé pod anglickou zkratkou HPV (Human papillomavirus).ĭnes jsou zmapované genetické sekvence více než 170 typů lidských papilomavirů, které se dělí do pěti rodů: Alphapapillomavirus, Betapapillomavirus, Gammapapillomavirus, Mupapillomavirus a Nupapillomavirus.
![wmma 5 silhoutte wmma 5 silhoutte](https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/I/41WmmAXG13L._AC_.jpg)
Lidské papilomaviry jsou zodpovědné za 90 – 99 % případů rakoviny děložního čípku a 70 – 100 % případů rakoviny konečníku.